 |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||
 |
fanstyby.stříbro.cz |
 |
||||||||||||||||||||||||||||
|
Včely jsou bezesporu naší přírodním zlatem.... Jejich produkty nás léčí i živí, jejich pilnost je dávána za příklad. Letošní zima byla dlouho teplá, nemůže našim včelkám nějak uškodit? Na to jsme se zeptali pana Jana Krabce, známého včelaře ze Stříbra. Jaký vliv může mít průběh letošní zimy na včely? Jan Krabec – „Nejsprávnější odpověď by asi měla být – já nevím - . Ale tím bych čtenáře neuspokojil a mohli by Vás , paní redaktorko, podezírat, že jste otázku položila někomu nepovolanému. Proto tedy přidám i vysvětlení. Je třeba vycházet z biologických projevů včelstva. Vše začíná již v srpnu předešlého roku, kdy končí svůj krátký život letní generace včel, které odvedly hodně práce a umírají ve stáří okolo 3-4 týdnů. V poslední fázi svého života přeměnily včelařem podaný cukerný roztok na zimní medné zásoby a vychovaly ještě dostatečný počet včel, které musí v relativním klidu přežít až do jara následujícího roku. Ty zase vychovají další generaci včel v březnu a v dubnu, postupně už plně pracovně zatěžovaných, takže opět s krátkou dobou života.“ Zmínil jste se, že zimní generace dlouhověkých včel přežívá v poměrném klidu. Co vlastně v úlu dělají? „Při venkovních teplotách pod 10°C se stahují do chomáče okolo včelí matky. Je až neuvěřitelné, že navzdory jakýchkoliv mrazům venku dokážou udržet matku v chomáči při teplotě okolo 30°C nad nulou. A na to včely jako energetický zdroj postupně spotřebovávají medné zásoby. Těch bývá na začátku zimy v úlu 15-20kg.“ Kolik včel bývá v úlu? „ Včelaři chovají včely v různých typech úlů. Liší se kromě jiného i velikostí vnitřního prostoru. Takže v létě 60 000 až 100 000 včel a v zimě 30 000 až 60 000 včel.“ Letošní zima byla dlouho teplá. Jak působí na včely? „Příznivé bylo, že v teplých dnech měly včely možnost proletět se a vyprázdnit v sobě nahromaděné výkaly. Ale dlouhé období s vyššími teplotami podnítilo matky ke kladení vajíček. A tak s minimální přestávkou přicházely na svět nové včely. Ale k jejich výchově včely spotřebovaly více energie, takž došlo k většímu úbytku medných zásob, které během zimy není možné doplňovat. Stejně závažná je i spotřeba pylových zásob, jediného zdroje bílkovin nutných pro rozmnožování včel. Pokud by příroda chtěla teplé počasí v první polovině zimy následně nějak vyrovnat do průměrných hodnot chladným březnem a dubnem, pak by pyl včelám mohl chybět právě v době, která je pro výměnu zimních včel za letní rozhodující. A dá se také předpokládat, že mladé včely, které se vylíhnou v nezvyklých zimních podmínkách, budou mít nižší vitalitu a tedy i zkrácenou dobu života. Nynější ochlazení přinutilo včely stáhnout se do těsného chomáče. Značná část plodu tak může zůstat mimo tento chomáč a odumře zachlazením. Práce včel při výchově tohoto plodu tedy byla marná, jen se zimní včely zbytečně vyčerpaly a nemusí se výsledně v potřebném počtu dožít jarních měsíců.“ Lidé přes zimu častěji onemocní, mohou také včely být v této době více nemocné? „Tato otázka by si zasloužila delší a hodně odborný výklad. Soustředím se na nejpodstatnější problém, který souvisí s letošním průběhem zimy. Od konce 70. let minulého století se naši včelaři zabývají parazitárním onemocněním včelího plodu. Původcem je roztoč Varroa destructor, který se do Evropy dostal z jihovýchodní Asie. Rychle se přizpůsobil zdejším klimatickým podmínkám. Pokud je ve včelstvu plod, samičky tohoto roztoče ho napadají, kladou na něj svá vajíčka a z nich se vyvíjejí další roztoči. Škodí tím, že zraňují včelí plod a vysávají tělní tekutiny. Kromě toho přenášejí některé další choroby, nejzávažnější z nich jsou virové. Včelaři sice provádí povinné léčebné zákroky proti této nákaze, ale právě teplé počasí na konci podzimu a počátku zimy nepřinutilo včelstva přerušit plodování. Roztoči, kteří se v této době léčení nacházeli na plodu zavíčkovaném, nemohli být zničeni a tak se dá předpokládat,že včelstva jsou v této době napadena Varroázou ve větší míře. Skutečný stav budou včelaři znát až z výsledků laboratorních vyšetření vzorků, které právě nyní odebírají.“ Co tedy čeká včelaře v nejbližším období? „Využít koncem února, nebo nejpozději v březnu první teplé dny k prohlídkám včelstev. Podle zjištěného stavu mohou včelám hodně pomoci chovatelskými zásahy. Nejspíš bude nutné prostor úlu zúžit, aby i menší množství včel dokázalo prostor s plásty plně obsednout. Pokud se na více dnů zvýší venkovní teploty, bude nutné podávat včelám cukerné roztoky. Někteří včelaři si v dobách nadbytku pylu i medu ukládají zásobní pláty mimo úly. Uchování těchto plástů je poměrně náročné na skladovací podmínky, takže to nedělají všichni. Ale ti, kteří je mají, budou mít výhodu.“ A teď se vracím k původní otázce. Jaký tedy může mít vliv průběh letošní zimy na včely? „ S největší pravděpodobností dosavadní průběh zimy naruší proces přezimování včelstev. Bez pomoci chovatelů by mohly nastat zvýšené ztráty celých včelstev, nebo by se mohl zpozdit jejich jarní rozvoj. A z toho by pak vyplynuly další problémy. Pro nedostatečné využití snůškových zdrojů by byla nižší produkce medu, zejména v období května a června. Také by některé hmyzosnubné rostliny, kulturní i planě rostoucí, mohly být hůře opyleny. V každém případě, včely se budou snažit nepříznivé okolnosti svými schopnostmi zvládnout. A chovatelé jim v tom musí pomoci.“
Dne 29.01.2007:Martina Sihelská Pro reakci na článek musíte být přihlšen |
|||||||||||||||||||||||||||||
| Účetnictví a prodejna počítačů Stříbro | Tvorba www stránek Stříbro | ||||||||||||||||||||||||||||||
