v nové společenské místnosti v Holostřevech Havelské posvícení u připravených dobrot. Místním zvykem je péct posvícenské placky, které se zdobí cukrovou nebo čokoládovou polevou, peče se kachna nebo husa. A vůbec se hodně pije a hoduje.

A co je vlastně Havelské posvícení? Posvícení se původně slavilo ve výroční den posvěcení kostela, které je označováno termínem dedicatio. Výročí posvěcení chrámu bývala vždy velmi slavnostně připomínána. Jejich průběh byl podobný jako průběh oslavy svátku patrona chrámu (svatého, kterému je kostel zasvěcen) patrocinia. V průběhu let se tyto zvyky ustálily a někde dokonce splývají pojmy pouť a posvícení. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství, nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské posvícení. V nové době v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela, se drží dále tzv. císařského posvícení.