nedávné zjištění zásadní informace o průběhu příprav na přestavbu stříbrského náměstí mě inspirovalo k napsání tohoto článku. I když tento seriál je o historii stříbrských domů tak někomu může připadat, že jsem odbočil, ale pravda je trošku jinde. Náměstí je totiž součástí urbanismu města a okolí, urbanismus je součásti budov a budovy jsou součástí urbanismu - jedno nemůže být bez druhého (co je urbanismus podle wikipedie: Urbanismus je architektonická disciplína, jejímž cílem je projektovat sídelní útvary (města, vesnice) jako funkční a vyvážené celky. Zabývá se tvorbou a regulací vývoje měst, venkovského osídlení a krajiny. Usiluje o směřování k optimálnímu vývoji sídelních struktur, harmonickému uspořádání území, udržení ekologické rovnováhy a ochraně kulturního dědictví s cílem zajištění trvalého rozvoje).

Jak mnozí už víte, Stříbro bylo založeno na ostrohu oválného tvaru. Ostroh byl vytvarován od pravěku z jižní strany řekou Mží a ze západní a severní strany Těchlovickým potokem. Tomu se přizpůsobil i návrh náměstí a ulic na něj navazující, to znamená, že tvar půdorysu starého města má oválný tvar a na západní straně vytvarován do špičky. Co se týče hierarchie prostorů, je samozřejmě nejdůležitější náměstí. Dalším důležitým prostorem je Benešova ulice a Plzeňská ulice, které byly hlavní dopravní tepnou města. Dnes je hlavní dopravní tepnou centra Plzeňská ulice a Husova ulice. Z Benešovy ulice se stala obchodní třída. Ulice i náměstí mají malebné nerovnosti, které potvrzují stáří města ze 13. století.

Všechny domy na území „Starého města", až na výjimky, prošly stavebními úpravami v období 13. - 19. století, nemluvě o 20. století. Socialistický režim vytvořil značně škodlivé úpravy většiny domů a některé zlikvidoval úplně. Navíc do některých míst umístil panelové domy, které absolutně nerespektují okolní zástavbu. Bohužel ani výstavba a úprava domů po roce 1989 neodpovídá správným a citlivým přístupům k historickým stavbám a domy jsou i nadále ničeny a znehodnocovány.

Nyní bych popsal zkráceně vývoj v datech prostoru náměstí a jeho blízkého okolí. Město Stříbro bylo založeno někdy kolem poloviny 13. století, nejčastěji se uvádí rozmezí let 1240-1250. Během stavby města byl vybudován i minoritský klášter s kostelem na severní straně, který má velmi neobvyklou polohu a to na náměstí (obvykle nebývá až na náměstí). V roce 1660 došlo k úpravě či stavbě mastných krámů a to mezi Panským domem a minoritským klášterem. V roce 1679 byla na náměstí blízko kašny založena požární nádrž, která mohla sloužit i jako zásobárna vody pro obyvatelstvo. V roce 1690 byly postaveny na severní straně radnice chlebné krámy, které dal vystavět pekařský cech. Ty byly v 2. polovině 19. století zbourány a na jejich místě postaven přízemní dům, který byl v dalším století stejně zlikvidován. Mezi lety 1696-1705 došlo k velké barokní přestavbě konventu minoritského kláštera. Mezi lety 1740-1762 byl postaven morový sloup Panny Marie. Další barokní přestavby se dotkly především klášterního kostela Máří Magdaleny (mezi lety 1753-1762). V roce 1792 udeřil do věže klášterního kostela blesk a shořela střecha, od tohoto okamžiku byl kostel určen k likvidaci - postupně byl rozebírán a v roce 1872 byla ubourána přední část a na takto vzniklém místě město postavilo obecní školu (dnešní dům č. p. 437). Ještě v roce 1792 byly zbourány masné krámy. V roce 1811 byla vedle radnice postavena besídka s pavlačí, která patřila k soukromé zahradě rodiny Depauly. V roce 1830 bylo ve městě zřízeno první osvětlení a to 20 argonových luceren, které byly později nahrazeny petrolejovými, v roce 1902 acetylenovými a roku 1904 elektrickými. V roce 1860 byl zrušen zákaz pobytu židů v hornických městech a tím začalo stěhování židů do města. Židovská komunita koupila dům č. p. 16 na náměstí a v roce 1878 nechala postavit na dvoře tohoto domu židovskou synagogu. Mezi lety 1862-1863 byl zbourán gotický Panský dům a na jeho místě byla postavena klasicistní budova měšťanské a nižší reálné školy. Někdy ke konci 19. století byla postavena budova Učitelského ústavu (Konvikt) a to v severovýchodním koutu města, tím byl zrušen původní městský park uvnitř města. V roce 1903 byl zbořen dům č. p. 63, který zde byl od založení města. Na místě tohoto domu byl postaven přezdobený eklektický dům. Portál byl v roce 1936 použit jako branka do parku. V roce 1928 a 1933 byly na náměstí zasázeny stromky červeného hlohu. U příležitosti osmistého výročí založení vsi Misa v roce 1931 byly vydlážděny hlavní ulice - Plzeňská a Benešova. V padesátých letech 20. století byla zbourána spousta domů, které byly ve špatném stavu, tím došlo k porušení celistvosti zástavby. Dále byla zasypána požární nádrž na náměstí. V roce 1965 byla položena nová dlažba (kočičí hlavy) na náměstí a asi tak polovina náměstí byla zaasfaltována. Tato asanace pokračovala ještě v roce 1968 z náměstí do ulic. Na přelomu století došlo k rekonstrukci Žižkovy ulice, byly zrušeny chodníky, čímž při obousměrném provozu se ulice stala velmi nebezpečnou a navíc byl narušen vzhled a profil ulice. V roce 2008 proběhla rekonstrukce Benešovy ulice, která dopadla katastrofálně. Byl zvýšen terén a nebyl dodržen profil ulice, takže při větším dešti teče voda na domy a ve většině míst se pak voda drží v kalužích.

Návrh rekonstrukce náměstí a ulic na něj navazující. Dovolte mi nyní, abych představil můj návrh na obnovu náměstí a ulic na něj navazující. Tuto práci jsem vytvořil v ateliéru prof. Ing. arch. akad. arch. Václava Girsy na Fakultě architektury ČVUT a to jako reakci na návrh č. 1 skupiny Waystone ze soutěže o cenu Petra Parléře, který nerespektuje charakter a historii stříbrského náměstí (sice používá některé prvky stříbrské historie, ale ve zvláštním pojetí, které nemusí být správně pochopeno), zvláště pak návrh velkých do hranata ořezaných stromů potlačuje náměstí a dělá z něj akorát abstraktní dlážděný park s fontánkami a bazénky, navíc navržené osvětlení mi evokuje výstavbu minulého režimu. Můj návrh byl proveden podle průzkumu archivní fotodokumentace a podle dnešní situace (dopravní situace). Obecně došlo k napravení chyb, které se udělali od padesátých let 20. století. Návrh novostaveb byl proveden podle archivní dokumentace (stabilní katastr a plány z archivní dokumentace) a archivní fotodokumentace.

Základním prvkem mého návrhu bylo zvětšení pochozí plochy náměstí. Návrh materiálů byl proveden podle archivní fotodokumentace a průzkumu v terénu. Celkem se v návrhu vyskytují 4 dlažby a to kamenná dlažba z neopracovaných kamenů (pochozí plocha náměstí), kamenná dlažba z barevných říčních kamenů (plochy u církevních objektů a méně významné ulice), žulové plotny (chodníky) a obdélné kočičí hlavy (plochy pro pojezd aut).

Co se týče zeleně tak byly navrženy na náměstí listnaté stromy a to jílovec maďal (větší stromy) a červený hloh (menší stromy). U červeného hlohu se budou udržovat tyto rozměry: výška 6 m, průměr koruny 4 m. U jílovce se budou udržovat tyto rozměry: výška 8 m, průměr koruny 6 m (vyjma stromu u minoritského kláštera). Navíc jsou stromy navrženy tak, aby náměstí nezahltily, ale zároveň zpříjemnily (to znamená - ani moc, ani málo).

Dále pak byla vrácena hmota bývalé požární nádrže, to znamená, že se vrátilo ohrazení z pískovcových sloupků a litinového zábradlí a 4 lucerny. Ale místo původní hloubky se vytvoří hloubka jen 250 mm. Může to být používáno jako brouzdaliště, ale pak by měla být dodržována hygienická pravidla, která se týká brouzdališť.

Byla vrácena i zeď, která oddělovala náměstí a dvůr před bývalým minoritským klášterem, ale protože se podmínky změnily, musela být upravena, aby vyhovovala stávajícím a navrhovaným podmínkám (vjezd na dvůr domu č. p. 22). A nechá se volná dlážděná plocha před domem č. p. 437 (MěÚ), jako to bylo, když zde ještě stával klášterní kostel.

Byl obnoven blok „hasičárny" (3 domy v jihovýchodní části náměstí).

Přebytečná doprava by byla odstraněna z centra, zavedením systému povolenek, které budou mít jen obyvatelé centra, ti co pracují v centru a zásobování zboží. Také by bylo odstraněno parkování na náměstí a v některých ulicích (především Žižkova ulice), ale na druhou stranu byl tento úbytek nahrazen parkovací plochou v jiných částech centra. Pak bude téměř do všech ulic zaveden jednosměrný provoz. V případě, že bude mít někdo zájem o průjezd centrem, tak si může koupit časově omezenou povolenku. Retardéry budou fixní i mechanické. Mechanické budou u vjezdu do centra - bude se jednat zajíždějící sloupek. Fixní retardéry jsou řešeny jako pokračující chodník anebo v místě, kde původně probíhala fortifikace města jako zvýšená dlážděná plocha (jiný materiál než chodník a silnice).

Jako osvětlení jsem navrhnul lucerny, které orámují pochozí plochu náměstí a zvýrazní důležité vstupy.

Můj návrh podporuje historický význam stříbrského náměstí, ale zároveň je přizpůsoben dnešní době (například vrácení zrušené požární nádrže jako okrasné vodní plochy, nebo vrácení chodníků, které slouží jako retardéry).

Za přispění k této práci děkuji: prof. Ing. arch. akad. arch. Václavu Girsovi, Ing. Haně Hanzlíkové, Janě Vačviricové, Adéle Křížové, Rostislavu Marešovi a Kateřině Rynešové.

Literatura: Stříbro do roku 2000 aneb dějiny jednoho města, PhDr. Vladimír Bystrický, Csc.

Dále bylo čerpáno z archivní dokumentace (archiv Městského muzea ve Stříbře), z archivní fotodokumentace (archiv autora) a z průzkumů autora článku.

Popis obrázků:
Obr. 1 - náměstí z roku 1870 - svěcení praporu
Obr. 2 - chodník před domem č. p. 5 v roce 1910
Obr. 3 - plocha náměstí v roce 1919 - pohřeb
Obr. 4 - altánek vedle radnice v roce 1913, je vidět světlý pruh chodníku, který pokračuje přes silnici do Žižkovy ulice
Obr. 5 - průčelí klášterního kostela v roce 1870, nalevo je vidět barokní brána na klášterní nádvoří (dnes muzeum)
Obr. 6 - náměstí v roce 1945
Obr. 7 - návrh na rekonstrukci náměstí od skupiny WAYSTONE (viz článek ZDE)
Obr. 8 - návrh na rekonstrukci náměstí od autora článku - pohled od muzea k radnici
Obr. 9 - návrh na rekonstrukci náměstí od autora článku - pohled od radnice k muzeu
Obr.10 - návrh na rekonstrukci náměstí od autora článku - pohled na vodní plochu na místě bývalé požární nádrže
Obr.11 - návrh na rekonstrukci náměstí od autora článku - pohled na nádvoří muzea