Její řeč neměla vůbec působiti pateticky. Ovšem nevědomí a podvědomí jejího těla ji stejně prozradilo. Kdeže jenom jsem již něco podobného viděl? Ovšem, v Regionálním muzeu v Kladrubech, které hostilo výstavu a následnou besedu Jana Šibíka...českého fotografa válečných konfliktů..Všimněte si jejích očí. Očí Líby Taylor. Je v nich navždy uchováno všechno  to utrpení, všechna ta bída světa, všechna ta bída žen a dětí.. jak sama říká, není fotografkou válečných konfliktů, je fotografkou obyčejných lidí,zejména žen a dětí... Žen a dětí světa. Podivného světa okolo nás. podivného světa pěti miliard lidí.. Se zájmem sleduje mladé posluchače, školáky a tenažéry a je viditelně potěšena jejich zájmem.Vlastně ji navrací do Jejích dětských let, kdy byla očarována kouzlem fotografie, jejím prvním fotákem Flexaretou.. no bylo tomu už dávno..emigrace, studium světových jazyků, studium fotografie, její velké lásky..ne toho se už nikdy nezbavíte, nasáknete jako houba, jako Jan Šibík, jako Líba Taylor, jako vzácní lidé, fotografové..podívejte se do jejich očí...

Měl jsem připravenou otázku. Blbou otázku.Jakýže má názor na migraciemigraci?  Ona, sama migrantka, emigrovala  v 18 letech...blbá otázka nakonec nezazněla.. Líba Taylor je vzácná žena, je královnou současné české fotografie...

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Líba Taylor je světoznámá fotografka českého původu. v 18 letech emigrovala  do Velké Britanie. Věnuje se citlivým tématům současného světa, zejména oblastem, kde jsou porušována lidská práva. Její fotografie burcují, a jsou zároveň svědomím lidství. Ona je všude tam, kde jsou oni, lidé, jejichž lidství je pošlapáno, poníženo, kde je utrpení bezbraných, hlavně žen a dětí..Fotografuje zejména v Africe, Asii a Latinské Americe, všude tam kde lidé živoří na okraji společnosti ,v nuzných podmínkách. Svými fotografiemi podává nejen svědectví,ale i burcuje svědomí všem těm štasným bohatým, mezi které patří i štastná Evropa. Ano, ta Evropa která žije v blahobytu, ale zároveň usíná strachy, aby někdo , někdo kdo potřebuje pomoci, nerušil její  blahobytné chrochtání.. Fotografuje pro UNICEF, WHO, UNAIDS a další.

Všichni Ti, co přišli pobesedovat s touto vyjímečnou ženou, češkou, fotografkou, Líbou Taylor, která dělá čest našemu českému národu, která umí mistrovsky využít sílu fotografie, měli zcela vyjjímečný neopakovatelný zážitek.... Za to Jí patří veliký dík a veliké poděkování a veliký obdiv. Její život na rozdíl od mnohých z nás, má smysl..