vždy když jedu přes Nepomuk vzpomenu si na tragicky zesnulého stříbrského rodáka Petra B. Vždy se ke mně vřele hlásil a vzpomínal na Stříbro..

... a čo je to vojín Kefalín taká absurdita.. vojenská patina lidovědemokratické armády na Zelené Hoře u Nepomuku se polehounku vytrácí, major Terazky zmizol v propadlišti času, stejně jako mnozí jiní...ale přece jen  lze tu a tam nalézt vzpomínkový skvost. Starou železnou vojenskou patrovou postel, důstojnický kavalec, a také máme to za..,na jednom historickým zápisu na vojnou nasáklým zdivu si přečtete rukoudělně psaný nápis-Stribro-.. památečný areál však nyní žije svým novým životem, jen vzpomínky zůstanou. Jak vypráví malíř  Ladislav Čáslavský z Atelieru K ,který návštěvníky provází malířskou výstavou, právě tady v těch interierech byly mimo jiné natáčeny scény z vojenských cimmer Černých baronů, aktivní skupina malířů výtvarníků z Nepomucka, scénické vyprávění historika Libora Marka,nadšený mladý průvodce zeleným zámkem, historické souboje, tanečnice ze Stříbra...

Ony bazmek, teda Flexaretu sem tedy neměl...

kdysi lehké kroky kněžny a její suity, potom dusot vojenských bot a nyní snové tance stříbrských víl.. aká to absurdita času..