Zdálo se že to bude taková letní nuda. Letní příroda není fotograficky většinou moc zajímavá. Ale...

Překvapení se koná..

Létom se na jinak opuštěném Kosím potoce dějí věci. Dětský zpěv a křik nesoucí se zdáli, jenom potvrzuje obydlenost několika dětských letních táborů. Takový sborový zpívání s kytarou na břehu potoka, ne nebojte nezpívají Pionýři malované děti (i když jí mám osobně rád) však to také nejni pionýrský tábor, ale dětský tábor, je zážitek kerej prostě nekoupíte.. obdivuju a fandím všem těm -dětským vedoucím- táborů, převážně dobrovolníků, kloubouk dolů !!

Také třeba potkáte vzácně mladé muže, kteří jdou pěškom letní kilometry ..., nohy urousané po včerejším dešti jsem měl nakonec i já, ale co je to proti urousanejm tricetikilometrovejm nohám tenkrát v sedmdesátomtretim v Lidově demokratický armádě že ..

Příroda čarovala po tom všem deštivu ze všech sil, tolik krásy bylo i na jeden foták moc. Z potoka se náhle stala menší říčka a světlo ukázalo všechny odstíny zeleně. Dokonce i zvířátka se našla, ale dalo to pokoukání, přeci jen jsou v tý divočině ostražitá. S tou srnkou tam byli dva srnečci, jeden s mámou a druhý ? Druhý byl schovaný opodál. Kdyby něco, moudrá matka příroda. A v samým závěru Vám mávne barevný motejl a po krásný laní mámě zbyde jenom hnědá čmouha...