Tomu Tomášovi přeje snad samo Nebe, povídá ramenatý voják Armády České Republiky před vchodem do Plzeňské katedrály..počasí bylo opravdu skvělé.

Plzeňské náměstí a nejen náměstí ale i přilehlé uličky byly neprodyšně uzavřeny, takže nebylo kde zaparkovat. Nebylo. Nebylo to však kvůli biskupskému svěcení, které je ojedinělé v tisícileté historii Plzně, ale ojedinělé i v rámci celé České republiky.  Uzavřeno bylo kvůli jakémusi provinčnímu běžeckému závodu, kdy upocení tlouštíci, běželi z posledních sil před samou smrtí.. PČR nejen chránila, ale i bezradně zvedala ruce nad hlavu.. vzdala to.

Vstup do kadedrály hlídalo hned několik skupin bodygardů, vstup jen akreditovaným ( nejen fotografům, ale i návštěvníkům) byl jsem v šoku, ale ochranka viditelně nee..nechápal jsem jdu fotit pro čtenáře stříbrských internetových novin, vysmáli se mi.. nakonec mi zázračně pomohla sympatická tisková mluvčí a na mý hrudi se objevila jako zázrakem kouzelná žlutá cedulka PRESS. Vzpoměl sem si na Vénu, který když mi půjčoval profiblesk, povídá musíš mít džíny a ňákej uměleckej šátek, na kravatu zapomeň.. nebo že by zapůsobila hladce oholená tvář ? Nebo ten blesk ? Nechápal jsem. Zázrak nepochopíte.

Kardinál, biskupové, ministr vnitra, poslanec Evropského parlamentu, poslanci Parlamentu České Republiky, náčelník generálního štábu, ředitel protokolu prezidentské kanceláře.. začínal jsem chápat..

V katedrále bylo narváno, opravdu byla zaplněna do posledního místečka, obřady a ceremonie probíhaly opravdu důstojně, první slova nového plzeňského biskupa zněla do ztichlé katedrální lodi. Děkuji Hospodinu.. Na samý závěr obřadu vzpoměl na svého zesnulého otce tam v Nebi, a také s vděkem poděkoval přítomné staré matce, bylo to  dojemné a zřejmě mimo protokol..(je to snad i na fotce) Stál sem tam mezi všemi těmi profíky, a vedle mne, hned za poslancem Pospíšilem, seděla v lavici jakási stará žena a neustále se celé ty dlouhé hodiny modlila, hlavu skloněnou, jakoby ani nebyla přítomna celé té slávě a okázalosti, když to potom všecko končilo a lidé začali odcházet, kývl jsem na ní- pěkné to bylo viďte. 

Její slova mi doslova vyrazila dech.

-Modlím se za Tomáše a celou tu dobu přemýšlím, co by na to řekl  Ježíš ? -

-----------------------------

Plzeňské bezdomovce nikdo na hostinu nepozval.

-------------------------

Na náměstí nebyl jediný stánek ani pro nás ostatní, kteří by si rádi tu obyčejnou gulášovku a párek zaplatili..

-------------------------

Tomáš Holub (1967) byl jmenován papežem Františkem novým biskupem Plzeňské dieceze.

On, vysokoškolsky vzdělaný český kněz, má nejenom doktorát z morální theologie, ale i hodnost plukovníka armády České Republiky. Byl vlastně prvním kaplanem armády, vojáků, kteří setkávajíce se nejen s drsnými podmínkami samotných misí, ale i přímo se smrtí, potřebujíce více nežli kdo jiný slova duchovní útěchy a povzbuzení..  Naposledy zastával úřad generálního sekretáře biskupské konference..

Přichází k nám do Západních Čech  z velkého světa pražského. Patří mezi novou generaci duchovních, kteří  plně chápou složitost světa 21. století, a jsouce oproštěni od středověkého chápání náboženství, jež stavělo zejména na vnější okázalosti a bohatství.. , potýkajíce se s dědictvím minulosti, kdy břímě majetku posunula a odsunula duchovní odkaz křesťanství..

Biskupské svěcení pana Tomáše Holuba bude dne 30. dubna v 10 hodin ( sobota) v plzeňské  katedrále.