Možná okolo chodíte každý den, jako ta stará paní s taškou na kolečkách, možná jste si ani nevšimli ..

-To je strašný, to je hrůza, co ty lidi dneska udělaj, takovej to bejval pěknej barák-,... ta stará paní o holi a s kolečkovou nákupní taškou tady chodí skoro každý den..., to naštěstí neviděla uvnitř...

Výpočetní středisko ve Stříbře bývalo chloubou tachovského okresu sedmdesátých a osumdesátých let minulého století. Výpočetní středisko státních statků Tachov, okresu revolučních tradic..

Svítívalo se tam vlastně pořád, celou noc i nad ránem.., tahle patrová funkcinalistická budova socialismu s architektonicky jedinečně řešeným kovovým vnitřním schodištěm, pracovala ve dne v noci a pamětníci, kteří tam pracovali, jistě s láskou vzpomínají na tehdejší moderní budovu vybavenou tehdá moderní technologiií. Odhlučněné počítačové sály a veškeré komfortní zázemí dávaly tušit, že se jedná o moderní jedinečné zařízení svého druhu... děrné štítky a obrovité počítače hřály nejen zde pracující specialisty, ale vytápěly vlastně celou budovu...  vize 21. století s gigaterrabajty byla v nedohlednu..

. . .

Bylo otevřeno.

Tedy...

Pojďme tedy dovnitř.  Odpolední slunce dávalo tušit fotografické žně. Mělo to býti původně jakési pokračování stylu Urbex.

Nebylo.

Nelze slovy popsati co uvidělo oko fotoaparátu.. žádná patina času.. žádná nostalgie opuštěných prostor..

Nepochopitelné. Nepopsatelné. Děsivé. Totální. Devastující..

Totální devastace.

D E V A S T E X .

----------------------

Jedno staroindické přísloví praví  -Všechny paláce jsou dočasné-

Přemýšlel jsem velice, jestli tento článek i fotografie vůbec otiskout. Přeci jen, je lepší sdělovat věci hezké, pozitivní , dnešní doba i fotografie přeje spíše šokujícím snad i zvráceným věcem, jako bychom v té přemíře informací a to i obrazových už dávno nehledali obyčejné a svým způsobem i krásné motivy.. Přesto.  Přesto si myslím, že i zběsilé a šílené chování některých, může dáti vyniknout kráse hmoty, kdy harmonie náhodně disharmonicky rozbitých a zničených seskupeních či jejich částí, může ukrývati jakousi skrytou vnitřní krásu, bez ohledu na původ jejich vzniku. Nakonec nám dává přesto všechno i ponaučení o zániku hmoty a všeho hmotného světa, jež patří mezi jeho základní vlastnosti pomíjivosti a konce...