Včera odpoledne se konal v Kladrubském Klášteře adventní koncert. Cavalla a Santus pod vedením paní dirigentky a šéfové, paní Mgr.Stanislavy Šmahelové, zahrál krásné adventní a vánoční písně a jistě potěšil srdce každého návštěvníka chrámu Nanebevzetí Panny Marie..

Návštěvníků bylo hodně, vstupné dobrovolné a všem příchozím, kteří se rozhodli vyměnit předvánoční blázinec za oázu klidu, pokoje a krásné hudby, jež nalezli právě v Kladrubském klášteře patří poděkování. Velké díky patří ovšem všem účinkujícím z Cavally a Santusu a dětem z Kladrubské základní školy, kteří se svojí přirozenou roztomilostí předvedli dětsky krásný biblický příběh... Před paní magistrou  Stáňou Šmahelovou je nutno hluboce smeknout, právě Ona je duší všeho, tahle žena již řadu let vede s neustávající energií tenhle příběh hudebníků a zpěvaček a zpěváků.. k potěše nás všech.

Na koncertě vládla zvláštní, sváteční atmosféra, malé děti, a že jich tam bylo, ani nemukly, v tý nádherný atmosféře klášterního chrámu byla cítit zvláštní energie. Pozitivní. Také potlesk jako by neodpovídal počtu návštěvníků, zněl mnohem hlasitěji naléhavěji vděčněji..

Přestože ale, bylo návštěvníků hodně, nějaká ta židle, se zdálo, zůstala prázdná. Nevěřím tomu. Na koncertě byli určitě další vzácní hosté, snad na první pohled neviditelní, tajemní, snad svatý Petr otevřel bránu Nebes a mimořádně pustil bratry Benediktiny, aby se přišli podívat na svůj klášter v 21. století v roce 2015, na nás, lidičky, kteří si s velkou úctou si připomínají tenhle dávný příběh... koncert se jim jistě viditelně líbil, no, měl sem dojem, že se při závěrečném aplausu pohnula i ta prázdná židle vedle, nebo že by se mi to opravdu jenom zdálo ? 

------------------

Ale, jak si pak vysvětliti, že Vás takováhle myšlenka vůbec napadne ?