Jmenoval se Francek, ale kliďo byste mu mohli říkat Ferda. Ferda Mravenec. Byl pracovitý, šikovný už od mala,na co sáh mu kvetlo pod rukama, vyučil se, měl zajímavý řemeslo, dospěl, oženil se, vychoval dvě milované děti... pohádkový příběh pokračuje...

..postavil si svůj rodinný dům se zahradou, pracoval na něm půl života, nebo skoro celý, zahrádka mu jenom kvetla, také se zadlužil, no za komunistů bylo i dvěstětisíc hodně pěnez, ne jako dneska, byl spokojen se svým životem, vždy když přišel z práce dom, uvařil si dobrou kávu a se zalíbením prohlédl svůj dům i zahradu, a hned věděl je kde třeba co opravit, natřít, přesadit, zalít, posekat.. léta ubíhala, děti už dávno dospělé vylétli z hnízda , tedy baráku a najednou zůstali v domě s manželkou sami. Dluh už měl dávno splacený, pořád mu ale něco chybělo, myslel na to už delší dobu a po tý hadrový revoluci snad ještě více, vždyť nabídky byly tak lákavé. Dlouhá léta šetřil, tajně, aby překvapil nejen sebe, ale i tu svojí..

Jednoho poléta, už se zdáli blížily vánoce, se rozhodl. Ano byl ten správný čas. Zimní slevy! Koupil si vysněný bazén. Prodejce, známá to firma, která před časem rozdávala takzvaným výhercům drahé automobily bratru za  za stopadesát milionů, měl právě ten zlevněný bazén, pravda jako ušetřil třicet litrů, ale dalších stopade cvaknul v hotovosti, když bazén, tak pořádnej at si v důchodu užiju, říkal si. Překopal celou zahradu, takovej zapuštěnej bazén zabere přeci místo a bagr měl co dělat.. když bylo hotovo se zalíbením pohlédl na zapuštěný bazén. Bude to krásný vánoční dárek, pomyslel si. Kávu však nedopil.. 

Za plotem, jako už kolikrát zahlédl jeho. Vošuntělé smradlavé individuum, to snad není člověk, to je zvíře, a pořád sem vejrá. Bezdomovec. Uplně mu to zkazilo náladu. Takovejch  peněz to stálo, a teď mu sem vejrá to.. zvíře.. . Dlouho do noci nemohl usnout, srdce mu bušilo tepem jako tenkrát za mlada.. no,... nebylo to erotïcký bušení, spíše bušení egotický tedy ega..

Ráno na to přišel, vzal si dovču a šel rovnou na stavební. Když přišla manželka odpoledne z práce, vítězný úsměv na tváři ji oznamoval. Povolili mi to. Postavit třímetrovej betonovej plot, víš takovej ten z těch vokrasnejch kvárnic, tedy tvárnic. Budou to krásný vánoce mámo, povídá, kochaje se pohledem z vokna, krásný za stopade litrů, no užijem si to...  Ferda ještě tenkráte netušil, že za pár let bude bourat nejen plot, za kterým neuviděl ani živáčka, natož souseda kamaráda, ale i bazén, když vyšel zákon zakazující používání drahocenné vody na napouštění bazénů. Také mu tím zachránili život, neboť bylo prokázáno, že bazénová voda napuštěná všemi těmi chemeimi spolu s mizivou ozonovou vrstvou je vysoce rakovinotvorná...

-------------------------

.. a zatím jen v prosinci zemřelo v plzeňských ulicích bez pomoci pět lidí bez domova.