Každý student pátého ročníku medicíny Vám může hodiny a hodiny vyprávět o lidském těle. O úžasném těle, kde všechno, všechno má svoje místo, svůj řád a svůj význam...

Kdo z Vás včera sledoval  v televizi předání cen Českého lva byl jistě překvapen. Všichni Ti herci, kameramani, kostyméři a režiséři, co dělaj svoji práci dobře a výborně, za hodně a ještě více peněz, aby nás diváky a posluchače jaksi zabavili a pobavili. Aby nám jaksi zabavili náš drahocenný čas, to nejcenější co každý z nás má... Ale, ale hrdiny tohohle večera byli úplně jiní. Nevím koho to napadlo, ba ani nevím jestli to byl úžasný nápad aby ceny rozdávali lékaři.

Mělo to býti totiž úplně opačně !! Všichni Ti skvělí herci měli dávat ceny Nejvyšší Jim doktorům, hrdinům dnešní doby! Oni, kteří léčí bolesti a neduhy lidského těla, kteří pracují obětavě a žijí bolestí svých pacientů a jejich nemocemi, oni ,kteří pracují za směšný průměrný plat jako každý zaučený dělník ve fabrice... Stáli tam před publikem plným hvězd a slávy videozblblého jedenadvacátého století. Jaksi nesví a přirozeně skromní , vědomi si pomíjivosti člověka a vidíce smrt jako nekonečný příběh lidské existence..

Pokud jste byli někdy na vyšetření srdce zvaném Echo, jistě Vám pan doktor pustil zesílený zvukový záznam  Vašeho lidského srdce. Zvuk na který nezapomenete. Tlukot. Zvláštní zvuk, kdy slyšíte nejen bijící srdce, ale i proudící životadárnou krev, jež tato nejúžasnější pumpa na světě rozvádí co řečiště celého těla.. Sedm miliard srdcí denně pulsuje na celé zemi.. a každé jednou umlkne, jedno jestli to je americký miliardář nebo stříbrský žebrák Véna.

Když výstavu Mystic ve stříbrském muzeu navštívil pan doktor z Ghany, který přijel ze Stodu, překvapila mi jeho veliká pozitivní energie i jeho slušná čeština. Ale největší překvapení bylo, že jej velmi oslovily motivy s křesťanskou tematikou, je jich asi pět ( výstava není v žádném případě propagací jakéhokoliv náboženství). Jakoby jemu přiblížily jeho domovinu vzdálenou tisíce kilometrů. Jakoby mu byly tyto motivy velmi blízké, jakoby se cítil doma, přes ohromnou vzdálenost  a odlišnost obou našich kultur.

Až se jednou vrátí do své rodné Ghany léčit tlukoucí černá lidská srdce, určitě bude vyprávět nejen o svém studiu v České republice, ale i o návštěvě výstavy ve Stříbře.