Beroun je  město středočeského kraje. Zvláštní město,  zvláštní místo. Beroun jéje, město, které vypadá na pohled menší nežli ve skutečnosti je. Jeho malebné podlouhlé náměstí jakoby patřilo někam do venkovského městyse. Ale zdání klame...Berounem také protéká řeka zvaná Berounka, která po cestě  krajem nabírá síly veliké, v intravilánu města už  vypadá skoro jako veletok..,berounské Benátky, říkají místní zádumčivé čtvrti, jež je rájem místních i přespolních rybářů..

Pan Jiří Ryvola, ( 6.12.1939 v Berouně) spisovatel a malíř se představil v městské galerii v Duslově vile, na vernisáži  svými neopakovatelnými figurálními obrazy, které jakoby se staly živou pamětí jeho  bouřlivého života. Mám smíšené pocity, říká rodák z Berouna, jež zde prožil krásné dětství plné vzpomínek na dobu minulou i předminulou.. Smíšené pocity, to máte , no, jako no, jako když se Vám vybourá tchýně ve Vašem novým Mercedesu, povídá a  dí s úsměvem evropského bonviána, který je doma nejen v Berouně  ale také v Paříži.. a  leckdes.. , no právě ty jeho úchvatné postavy a postavičky v oleji v pohybu, Vás zavedou do atmosféry výtvarného pojetí světa.. kdopak by myslel na rezavějící mercedesy... obrazy pana Jiřího Vás vtáhnou do jiného světa, jeho figury a figurky pohybujíce se na hranici naivního umění , přesto  v sobě mají moudrosti zralého muže, který si již váží skutečných hodnot lidského bytí, vědom si pomíjivosti času, bohatství, slávy i úspěchu..., se skromností jemu vlastní a pokorou k pádícímu času nás všech, již nemyslí se svými tvůrčími schopnostni a nápady někam do daleké budoucnosti, ale na to co bude zítra a pozítří.. jeho živé oči jaksi vidí realitu opravdu jináč, až jsem jej začal podezírat, že jeho příští obraz bude obrazem týhle vernisáže s milými lidičkami vonící..

Tak Vám přátelé nevím, berou v Berouně nebo neberou ?

Pan Jiří to má jasné.

Berou !  Vždycky berou !