PIXELSTORY.  Pixellowe.  PixelLovy.  Pixelloví.  Pixelkrachy.

Výrobci dnešních digiťáků se snaží přesvědčiti Vás fotografy jejich budoucí zákazníky, že pan Pixel rozhoduje o kvalitě a úspěchu Vašich skvělých fotografiií. Anglický, česky psaný časopis  Digitální FOTO, bratru jeden výtisk za 150czk (nekupte to!), v každém novém čísle líčí ty úžasné příběhy vysokého rozlišení, kdy  si na monitoru uděláte 100% zvětšení ( a proč ?) a pak ta nádherná ostrost, podepřená minimálně recenzí dvou nebo tří nových úžasných fotáků. Začíná to láskou a končí osobním bankrotem.

Paradox displeje.

Ale popravdě , kolik z nás si nechalo zvětšiti svoji úžasnou fotografii na rozměr 1 x 2 ( 3m) ? Pravda viděl jsem takovou na jedné výstavě, ale bylo to na plátně, takže všecky detaily smyla, no ne ta faktura za vyrobení, ale textura plátna. Když si takových 36 Mega upravíte v počítači a do Tiffu (nekomprimovaný formát,abyste nedej bože  neztratili  pixela, tak z toho máte bratru 200-500Mega.  K čemu, ničemu.   Na kvalitní foto 30x 40 cm     ( formát výstavní) a kolik  jich  vlastně uděláte že ? Vám bohatě stačí 8 -10 mega. Bohatě. To má dnes i ten nejlevnější kompakt i mobil. Pokud je netisknete na papír a máte je jen a pouze jen v počítači a posíláte a posíláte , no, komu, fejzbukáčům přece, potřebujete co Nejmenší  rozlišení , jinač to prostě nejde, tedy jde,tedy jede 24 hodin, takže zmenšujete a zmenšujete, ach jo. Mně tedy smysl honby za pixly uniká a Vám ?.. Pro znalce i vědce, nelze ovšem opomenouti obrovkou možnost výřezu (za 100 až 500 tisíc korun českých Nikon D 810, Pentax 645 D,  Leica,   Haselblad)

Takže pixely prostě neřešme, je to exaktní obchod  pro úzkou skupinu zbohatlíků, kteří stejně nikdy nic kloudného nevyfotí. O profesionálech zde není slovo jim patří jiné, vysoké školy.

Jednu zajímavost si ale neodpustím. Člověk,  jeho oko, nejdokonalejší objektiv vesmíru, má vnímání srovnatelně cca 130 megapixel. K tomu je uzpůsobena sítnice oka, očičí čip i jeho procesor -část mozku, více nám matka příroda nenadělila, a proč také ? Svět, který potřebujeme viděti vidíme, a na ostatní si přístroje vyrobíme. Úžasné. A že se vědci již přibližují svým rozlišením Stvořitelovu dílu je nasnadě, jen vyrobit oko se jim nikdy nepodaří.

Čas.

Čas je fenomén, který se samotnou podstatou dotýká duchovna. Není čas, není hmoty. Hmota je, protože se chvěje i ta její nejmenší částečtička v čase. Jediný, kdo dokáže zastaviti čas, je fotograf ( a smrt..).. Proto mají některé výtvarné fotografie velmi zvláštní účinek na diváka vnímatele. Zmrazí čas, zmrazí příběh... až zamrazí..

1/100 sekundy, to je celkem běžný čas našich fotoaparátů ( i našich dědů a jejich otců ) časy se dneska pohybujíce od 1/8000 sekundy !? až do několika hodin, nebo i dní, záleží jen a pouze na Vás a světle a tmě.     A dokážeme si  představiti čas 1/100 ? Když mrknete okem tak to je asi 1/10 sek, takže 10x rychleji. Časem se dá  velmi ovlivniti výsledný vzhled fotografie , jiný použijeme pro portret ( 1/100, jiný pro sport 1/500-1/4000, jiný pro krajinu, nebo zátiší třeba 1/2 - 1/50 možnosti jsou nepřeberné, nepřeberme!

O cloně si povíme příště, podzimní slunko už svítí více nízko, takže budeme potřebovat clony obě. Dvě.

Podzimní slunce je velký fotografův přítel. Stačí jen  koukat  a  vidět  a  fotit.

Přílohy :  1 - moderní digitální fotoaparát,to je opravdu hodně technologie

             2 - starý dobrý kinofilm

             3 - zvětšovák byl základ fotokomory

             4 - 8 podzimní slunce, top pastva pro oči , nejen barevně, ale i černobíle