Ve Stříbře máme bratru pouze sedm procent vysokoškolsky vzdělaných lidiček.

S novým školním rokem zahřívají školní škamny stříbrského gymnasia noví studentíci.  Na maturitním vysvědčení posledních ročníků již dávno zaschnul inkoust, a léta prožitá v gymnazijním prostředí se stávají nechtěnou historiií, krásný to příklad koloběhu života...

Stříbrské gymnazium zvané gympl má již hodně letitou tradici. Počátky sahají až do roku 1870, to je panečku kus času. Gymnazium bylo původně na dnešním Masarykově náměstí, tam co bývaly ty lavičky a nad nima ty krásné košaté kaštany a pod nima ty první lásky... jo, ..a cigára..

V roce 1996 bylo gymnazium přestěhováno do Soběslavovy ulice do krásné nové budovy, která byla sice krásná, ale záhy se jí začalo přezdívati bazén. Bazén se sice podařilo časem vypustit , ale od té doby Stříbro žádný bazén nemá. Ale o tom dnešní povídání nebude.

Osmileté gymnazium začalo pro školáky když odbila pátá,  tedy na počástku šesté třídy. Čtyři roky základky a čtyři roky střední, a máme osmiletku. Vosum let je dlouhá doba. Tolik nevydrží ani (leckeré) dnešní manželství. 

Všichni  Ti mladí jedenáctiletí se do nové školy  velice těšili, však se také snažili, leč jim síly jejich rodičů stačily. Osm let pospolu, co všechno prožijete za dlouhých osm roků..?.. Z těch všech spolužáků se za ty léta stali, no  vlastně sourozenci. Vlastně nevlastní sourozenci, kteří k sobě měli a mají tak silné pouto, tak blízko, že jej někdy ani vlastní nemají. Vlastně měli a mají veliké štěstí, vlastně všichni Ti bývalí i dnešní študáci, jo študácká duše v tý se vyzná no, zase jen študák. Tenhle gympl 21.století, to už není nějaká druhořadá instituce pro sekretářky třetí kategorie, nebo skladníky s maturitou. Nenechme se mýliti, tihle mladí vzdělaní lidé, jsou dnes vážně převážně vysokoškolsky vzdělaní, a jsou oporou naší země. Mají skvělé životní hodnoty, určitě nežijou pouze vyděláváním penězí a slevovými akcemi zahraničních řetězců.. určitě z nich nebudou lichváři nebo šmejdi.  Dostali v té své milované škole nejen učební látky povinných ročníků, ale také kulturní i společenské vzdělání i hodnotný hodnotový řád.

Není jistě náhodou, že bývalý ředitel  gymnázia  pan PaedDr. Bohuslav Červený byl ( a je) aktivní muzikant, kterého svět hudby očaroval již za jeho mládí, a také současný pan ředitel Mgr. Milan Deredimos má velmi blízko k výtvarnému umění, kdy je fotografem a malířem zároveň.

Tohle zamyšlení je zároveň poděkováním celému profesorskoučitelskému sboru -našeho - gymnazia, který za sebou má za ty léta celé zástupy slušných vzdělaných mladých lidí.. sourozenců gymplu..

Velká to stříbrská gymplácká rodina.

Více o škole na www.goas.cz