Ta zahrada nebyla vůbec stará. Ta zahrada byla naopak velice mladá.

Její  šťastní majitelé , mladí manželé ji nechali celou zkultivovat, anglický trávník, thůjky ,jalovce, cypřiše, a jánemvímco ještě. Ta zahrada ještě nestačila dorůst do krásy, vlastně skoro ani nezačala. Nemohla totiž.

Ta zahrada byla součástí nového domku, jež si postavili. Sen každé mladé dvojice. Krásný dům se zahradou.

Když se jim narodilo první krásné zdravé dítko, holčička, svět se stal  náhle rájem. Jak to tak bývá nakoupili společně milovanému dítku hračky. Mnoho hraček. Za mnoho peněz tu stály kočárky s panenkami , houpačky, prolézačky, nafukovací barevný skákací hrad, plastový domeček, plastová kuchyňka se sporáčkem, kufřík pro Barbiny, nádobíčko, oblečky... no jak šla léta, hračky každý rok viditelně přibývaly, byly už tady dva bazénky jeden menší druhý větší, taky indiánský stan , plastový koník ,vepřík, kachničky, dokonce plastové ohniště, další a další panenky, ale každá byla jiná, jedna dokonce sama bulela..

Když se jim narodilo druhé dítko vytoužený chlapeček Mireček byli mladí manželé v sedmým nebi. Tedy skoro. Radost jim kalila jen taková drobnost. Představ si , říkala ta mladá maminka sousedce, ta naše malá tříletá holka je nějaká divná.??? Jak to prosím Tebe , sousedka se zarazila, takové šikovné děvče, nezlobí, samo se zabaví a  rádo si hraje na zahradě. No, představ si ,povídá ta mamina, vona má tolik hraček, je toho plná zahrada a vona, vona si s nima vůbec nehraje. Vona si tam vzadu v koutě zahrady hraje s nějakejma kamínkama a sází si tam pampelišky..

Fuj takovej plevej.

Už se těším až Mireček vyroste, mu  nakoupíme pořádný hračky pro kluky. Akorát nevím kam to všecko dáme. Zahradu máme plnou, jo a nic tam neroste. Akorát ty blbý pampelišky.