Hnidopich je tedy člověk, který se rýpe (píchá  ) v něčem , co za to nestojí (hnida). Tedy malicherný člověk, který svým hnidopišstvím otravuje okolí..

Venca byl okolím považován za vzdělaného člověka.Navštěvoval různé výstavy a také vernisáže. Nedočkavě vždy přešlapoval, už se nemohl dočkat  konce vernisáže , až bude moci  vyrazit mezi svá oblíbená výtvarna. Na obrazy se díval vždycinky z blízka, aby viděl každý tah štětcem , každý škrábanec , v rámu obrazu zahlédl dokonce i červotoče. Aby na to lépe viděl, pořídil si obrovskou lupu s podsvětlením. Jméno autora jej až tolik nezajímalo, a obraz ?, no popravdě , Neznal motiv , ani emoce, ani dobu ve které obraz vzniknul, o nějakém stylu nic . A co vlastně chtěl básník, tedy malíř říci ?, vůbec netušil. Nikdy ten obraz totiž neviděl z odstupu ,z dálky. Nikdy jej nevnímal jako celek. To byly zas čmáranice, ulevil si pokaždé.

Francek byl za , no , za hudebního znalce. Dokázal o hudbě hovořit celé hodiny. To propojení klasiky a moderny je úžasné říkával. Měl také přehled. Rád chodil na všemožné koncerty. Věděl kdo, kde, kdy, s kým. Věděl co je moderní , co frčí, co je iN. Inflagranti. Třeba houslista s šátkem na hlavě , bubeník v kraťasech, violončelistky v přiléhavých černých kalhotech  se tak krásně kroutily,.. skoro tančily s tou violou.. a basová kytara se musí na  každým správným rockáči rozšlapat ! Posledně to za moc nestálo, říkal jednou. Představ si byli tam nějací magoři v obleku. S láskou přitom pohlédl na svůj nový dalekohled.

Jarouš byl šťastně ženat. Jeho žena Sárinka, nevím jestli byla šťastně vdaná. Ono se to totiž nevylučuje. Každý den chystala Jaroušovi chutnou zdravou krmi, nejlépe teplou. Nejdřívě běhala po nákupech , pak stepovala u sporáku. Krmi připravovala s láskou a vždycynky se těšila až se manžílek  pustí s chutí do jídla. No však víte, láska prochází žaludkem (tedy hlavně mužským, u ženy to může býti  i jináč). Jarouš vždy obřadně zasedl k připravenému stolu a jako pán tvorstva prohodil neutrální větu. -Tak copak to dneska máme?- Potom ostrým nožem, jak říkal vykosťováčkem, rozkrojil první sousto. To dále nakrájel na pravidelné kostky a dále na kostičky a dále na kostičičky, no a začal zkoumat. Přesto, že nebyl krátkozraký pořídil si v suprmarketu nezbytnou pomůcku a to brýle.Ty kostičičky se mu pak zdály tak veliké. Ale nepleťme se , nezkoumal pravidelnost rozkrojků , ani jejich nutrickou hodnotu , ale hledal a hledal až našel. Tohle se fakt nedá jíst!  No,

No, už jste někdy viděli svoje sousto takhle zmenšené a takhle zvětšené? To se teda fakt nedá.

Ta kachna se zelím byla fakt hrozná.

Poznámka.Hnidopich by napsal: jména uvedená v článku byla pozměněna.