V Milíkově u Stříbra si občané sami uspořádali pouť. Bylo jim líto, že se u nich žádné nekonají, a tak se nemají občané ani kdy setkávat. „Moc se tu nescházíme, akorát u stavění a bourání májky," řekla nám Miluše Paterová. „Dříve, když jsem tu žil jako dítě, se tu konaly poutě pravidelně, a to přímo buď na tomto místě, anebo za školou," zavzpomínal jedenašedesátiletý Jaroslav Patera, který již žije ve Stříbře a v Milíkově pravidelně tráví léto na chalupě. „Doufám, že se tu brzy poutě obnoví," dodal Patera. Přípravy a zařizování pohoštění zařizoval Josef Kantner mladší. „Město Stříbro nám finančně přispělo, díky tomu jsme mohli zařídit stan, pohoštění i odměny pro děti. Zatím tu nemáme kolotoče, ale místní občanka nám zapůjčila koně na projížďky pro děti, připravili jsme také různé hry a soutěže. I dospělí se budou muset snažit, chtějí-li vyhrát, musí jít skákat v pytli nebo držet těžká závaží," prozradil nám organizátor. První zmínka o pouti vyvolal rozporuplné pocity. Někdo to přivítal s nadšením, jiní se divili, cože je to za nápad. Nakonec se ale všichni rádi sešli. Lidé si i vzpomněli, že jedna pouť tu byla někdy po devadesátém roce u příležitosti nového vysvěcení kapličky, která musela být opravena po pádu stromu. „Teď bychom byli rádi, kdyby se mohla pouť konat pravidelně každým rokem. Tímto také děkujeme Městu Stříbru za podporu a ostatním sponzorům za půjčení kulis pro děti, za projíždky na koních a dalším pomocníkům," poděkoval všem Josef Kantner. Děti se opravdu nenudily, zatímco rodičové klábosili u piva, klobás a koláčů, nejmenší soutěžili. „Jezdila jsem na koni, chytala dřevěné rybičky, házela míčky na cíl a dostala jsem plno dárků," pochlubila se pětiletá Nikola Sarková. A ještě vzkaz od mlsalů pro paní Miluši Kantnerovou.  „Děkujeme za výborné koláče!"

Odkaz na článek v TC Deníku zde