Uživatelské jméno: Heslo: Dnes je 16. srpna 2018 a svátek má Jáchym
Aktuálně O městě Pro turisty Pro občany Podnikatelé Katalog
počasí.stříbro.cz | fanstyby.stříbro.cz



Vlastislav Toman zdraví údolí Sluneční země!


Vzpomínání ikony českého komiksu Vlasty Tomana na město Stříbro

Vlastislav Toman, původem Plzeňák, je legendou českého komiksu. V souborném vydání se jeho komiksu o Kruanovi prodalo celkem přes 500.000 výtisků a nyní se připravuje filmová adaptace Kruanova dobrodružství. Mám velkou radost, že jsem se s Vlastou Tomanem mohl potkat při natáčení propagační snímku k chystanému filmu Kruanova dobrodružství. Přečtěte si odpověď pana Tomana na otázku, jaký má vztah ke Stříbru a co by vzkázal Stříbrňákům.

Jaký máte vztah ke Stříbru?

Za 2. světové války patřilo Stříbrsko k Německé říši a bylo pro naše výpravy z Plzně nedostupným územím. S o to větším zájmem jsme se tam začali vydávat v letech po osvobození. Naše místní skupina Českého svazu mládeže na Petrohradě a Slovanech holdovala trempinku a tak jsme začali vyhledávat místa, kam bychom se vypravili. Někdy jsme to spojili i s brigádami na pomoc zemědělcům, jak tehdy bylo zvykem. Vzpomínám na sběr třešní v Pňovanech, na žňovou brigádu v Trpistech, návštěvu Konstantinových Lázní i dalších míst. Zejména však se moje vzpomínky upínají na léta 1949-51, kdy jsme se s naším svazáckým souborem Divadlo naší doby usídlili v Kladrubském mlýnu na říčce Úhlavce.

V té době se totiž několik plzeňských skupin Svazu mládeže pokusilo získat - a úspěšně! - neosídlené objekty na Stříbrsku jako svá rekreační střediska. My jsme díky otci naší členky Dany Jáskové, který pracoval na jakémsi úřadu pro pozemkové záležitosti, dostaly několik tipů na volné mlýny mezi Stříbrem a Kladruby na zmíněné říčce Úhlavce. Zprvu se nám zamlouval romantický Pekelský mlýn, ale když jsme došli ke Kladrubskému mlýnu, bylo rozhodnuto! Tady bude naše "rekreačka"!

Mlýn už měl usedlíka, který obhospodařoval selskou a mlýnskou část, a pro nás se nabízela bývalá výletní restaurace, jako součást objektu. Byla tu i velká kuchyně, dva pokojíky, komora na zásoby, kvalitní WC, a velká zasklená veranda. Před restaurací byl i prostor, kde bývaly stoly a lavice pro hosty. Díky mlýnu, který byl vybaven vodní turbínou a vyráběl i elektřinu, měli jsme postaráno i o světlo. A poslední luxusní přednost - do mlýna byl zaveden telefon! To všechno už tu bylo za války, kdy prý se tady scházívala německá smetánka ze Stříbra. Nám z ní zbyly jen prázdné místnosti a na půdě bedna s pivními půllitry. A ještě něco! Vinný lístek s bohatou nabídkou, kterou jsme jako mládežníci ani ocenit nemohli, natož ochutnat. O to už se někdo postaral na konci války. Ať už Němci nebo osvobozenecká vojska či čeští osídlenci.

S národním výborem v Kladrubech, kam mlýn patřil, jsme uzavřeli smlouvu na bezplatný pronájem. A už zbývalo jen se zabydlet. Získali jsme vojenské postele (byly i patrové) a slamníky - slámu nám poskytl hospodář ze mlýna. Škoda, že už si nepamatuji jeho jméno. Celá rodina k nám byla velice vstřícná. Dokonce v zimě, když jsme sem jeli lyžovat, stačilo zatelefonovat a mlýnští nám zatopili. Přijeli jsme do teplíčka!

Náš soubor Divadlo naší doby (DND) byl spíš estrádní, písničky, tance, skeče. A tak jsme tehdy vystupovali i v Kladrubech a v okolí Stříbra. Město pro nás bylo zásobovací základnou, kam jsme jezdili nakupovat, když jsme v létě byli na "rekreačce" na školení. Tedy nacvičovali jsme nové programy a výstupy. Samozřejmě bylo dost času i na odpočinek, koupání v Úhlavce, sběr hub, borůvek a malin. Koncem léta přibyly i brigády. Vzpomínám na noční výmlat kdesi na polích nad stříbrským nádražím, kdy k nám z města zněla hudba z dožínkové slavnosti. Ani nám to nebylo líto, zazpívali jsme si sami. Taková tehdy byla doba.

Pro mne je podstatné, že zážitky a prožitky z "rekreačky" jsem později zpracoval literárně do příběhu, který jsem nazval Objevení Sluneční země. Názvy míst jsem poněkud pozměnil a místo souboru jsem do mlýna poslal pionýry z plzeňské školy. Trochu se pochlubím - rukopis této knihy byl oceněn v literární soutěži k 25. výročí vzniku Pionýrské organizace v Československu.

Dodnes je mi líto, že jsem v pozdějších letech do údolí Kladrubského mlýna nezavítal. Zpočátku to nešlo, neboť tu měl být vojenský tajný objekt, jak mi řekl jeden spolužák (tehdy důstojník). A dodnes už jsem jaksi nenašel odvahu tam zajet, abych si nepokazil vzpomínky na dny, kdy jsme tady pobývali. Jen kdykoli jedu vlakem do Mariánek, vyhlížím ve Stříbře z okna vlaku most přes údolí a zdravím naše "údolí Sluneční země"!

Velmi děkuji za rozhovor!

Honza Vavřička

PS: sbírku na podporu Tomanova filmu naleznete na adrese https://www.hithit.com/cs/project/876/kruanova-dobrodruzstvi).

 





Dne 02.03.2015:Bc. Jan Vavřička, DiS


03.03.2015 - 11:22:18
Pepa - Vzpomínám si na ten komiks, určitě dobrý námět pro film ...



Pro reakci na článek musíte být přihlášen

Publikování nebo šíření článků a fotografií ze stribro.cz je bez souhlasu autora zakázáno.
Účetnictví a prodejna počítačů Stříbro | Tvorba www stránek Stříbro