Focení dovoleno.Ale bez blesku.Fronta se potichu řadila do dvoustupu.Policie vlídně zkotrolovala příchozí. Sešeřelá katedrála utichla. Zvláštní ticho.Zvláštní.Tam v dáli leží muž. Muž v rakvi. Kardinál. Kardinál Miloslav Vlk.Dobojoval svůj poslední boj.Poslední z mnoha bojů.Leží klidně.Odešel ke svému Bohu...

Fotit zemřelé je vždy zvláštní. Nikdy si na to nezvyknete. Ti,kdož z Vás to již zažili to vědí. To tělo, to tělo bez duše, to už není člověk. Je to jenom hmota. Ostatek. To hlavní, TO hlavní odešlo. Život je cesta. TO odešlo po této cestě. Ve smrti jsou si všichni rovni, ať pán nebo kmán, mladý nebo starý, císař nebo otrok, milionár nebo bezdomovec,  prezident nebo uprchlík..    

 ------------------------

Byl velkým životním vzorem pro mnohé. Pocházejíce z Jižních Čech, vždy usměvavý, skromný,opovrhujíce bohatstvím tohoto světa,ale pevný ve své víře, v pravdě. Jeho takřka hrabalovský způsob života, kněžství v utajení a perzekuce za minulého režimu, ale přece pevný ve svých životních postojích, řídíce se biblickým dávejte císaři co je císařovo a Bohu co jeho jest... však dokázal říci pravdu i když nepříjemnou, na místa nejvyšší, naposledy loni na podzim při příležitosti nevyznamenání Jiřího Bradyho..

Sám dobře věděl, že nejvyšším vyznamenáním pro něj  je Život v pravdě. Byl velikou současnou duchovní autoritou, troufnu si říci největší autoritou.. Vy z Vás, které svými životními osudy, svým životním příkladem a příběhem oslovil, věnujte mu prosím tichou vzpomínku, nebo třeba modlitbu..

On však byl nejenom kardinálem, byl mnohem více, byl duchovním celého českého národa.

Budiž mu země lehká...  a děkujeme...