Uživatelské jméno: Heslo: Dnes je 29. března 2024
Aktuálně O městě Pro turisty Pro občany Podnikatelé Katalog
počasí.stříbro.cz | fanstyby.stříbro.cz



Pálení čarodějnic a stavění májí


zůstalo běžné i po tisíciletích ve vesnicích i městech. …

Dochází zde ke smíšení zejména dvou zvyků majících původ až v keltském a později slovanském osídlení našeho území. Pálení čarodějnic je z tohoto pohledu novodobým poinkvizičním fenoménem, kdy dnes už naštěstí pouze figuríny čarodějnic ze slámy a starých hadrů jsou hmotným zosobněním nečistých a zlých sil, duchů, démonů a skřítků, kteří se ukrývají zejména v temnotě, ze které jde strach a kterou zažene slunce, jehož zosobněním v temnotě je právě očistný a vše spalující oheň – Beltine. Slovo Beltine pochází ze slovního základu "tine" nebo "teine", což značilo ve starokeltštině "oheň" a Beltine byl potom chápán jako oheň k uctění keltského boha slunce Belena.

Skutečný konec nadvlády zimního období a začátek období letního (Beltine) uctívali Keltové původně o úplňku, který byl nejblíže k polovině období mezi jarní rovnodenností (21.3.) a letním slunovratem (21.6.). O úplňku kvůli tomu, že úplněk zesiluje magickou moc nečistých sil a zla. Časem se bez ohledu na úplněk ustálil termín 1. květen a protože keltský den začínal nocí, tak je tradice ohňů spojená s poslední dubnovou nocí.

Všechny staré ohně se uhasily a vykřesal se nový čistý oheň, který znamenal vítězství nad nocí a zimou. Hranice a vatry mají stavět mladí lidé, protože čistých duší se zlo bojí nejvíc. Oheň i dým byl považován za očišťující od všeho nečistého, co se nashromáždilo v temném zimním období a zároveň dodávající ochranu a zdraví pro období nadcházející, proto se kolem ohně tancovalo a proto se přeskakoval.

Ne všichni ale mohli oheň přeskočit, proto se vedle sebe rozdělávaly ohně dva a pro očistění mezi nimi stačilo projít nebo provést domácí zvířata. Stejně jako pro lidi, tak i pro zvířata byly jarní změny teplot zdraví nebezpečné a to zejména pro dobytek, který byl v zimě ustájen a na jaře byl vyhnán na pastvu. A nemoci lidí i zvířat se přičítaly právě zlým silám. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody, někde se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění jeho plodnosti.

Aby se čarodějnice odehnaly, rozdělávaly se ohně zejména na vyvýšených místech, kam se dle pověry měly slétávat na sabat (čarodějnické shromáždění), kde měly mimo jiné obcovat o filipojakubské noci s ďáblem a zneuctít tak oba světce. Toto tvrzení mělo pravděpodobně potlačit původní keltské oddávání se lásce zejména v přírodě nejen o této, ale i o následujících májových nocích, které mělo symbolicky přenášet na půdu plodnost.

Podle tradice patří poslední dubnová noc mezi nejplodnější a děti počaté na Beltine pak mají mít štěstí po celý život. U Keltů tu noc začínaly i roční manželství na zkoušku, u některých keltských kmenů bylo manželství stvrzeno dokonce až narozením prvního potomka a ženy měli u Keltů z dnešního pohledu rovnoprávné postavení a předem domluvený rozvod nebyl problém. Z těchto dob nám zřejmě zbyl i zvyk líbat se na prvního máje pod rozkvetlým stromem.

Aby mohly čarodějnice letět na koštěti na sabat, natřou se kouzelnými mastmi. Létající košťata si zhotovují z jasanového dřeva, vrbových a březových proutků. Při reji čarodějnic se volí královna sabatu, která poté vládne jak hostině, tak tanci, tedy čarodějnickému kolu, které se tančí pozpátku. Neměl by chybět kotel plný žab a hadů. Čarodějnice se baví vyprávěním, co se jim od posledního setkání podařilo lidem zlého provést a proměňováním se v různá zvířata.

Čarodějnice, ty se nezdaj,
slitování s nikým nemaj.
Starýho i mladýho,
očarujou každýho!

Od očistných ohňů zapálená březová košťata se vyhazovala do výšky, aby se zaplašily nebo dokonce k zemi srazily čarodějnice hojně létající v povětří. V dnešní době, kdy je rozdělávání otevřených ohňů v přírodě zakázáno a všechny veřejné ohně se musí nahlásit hasičům, se pálení čarodějnic stále více přemisťuje do obcí, kde se spojuje se stavěním a hlídáním májek.

Zvyk vztyčování jarní májky symbolizující spojení mocností země a nebe se traduje již z keltských dob. Májka bývala zpravidla z kmene břízy, pomalována červenými a bílými spirálami a na vrcholu byla ozdobena větvičkami hlohu. Kolem májky se tančily kruhové tance pro posílení půdy.

Nazdobená májka je především symbolem jara, ale představuje i strážného ducha obce, proto musí být silná, rovná a vysoká. Tyto požadavky splňuje zejména smrk či jedle, které vydrží i déle zelené. Kmen máje se oloupe od kůry, aby byl hladký, přičemž se zároveň zbaví i větví, ponechá se pouze zelený vršek, který se ozdobí barevnými látkovými stuhami a fábory z pestrého (krepového) papíru. Za spodní větve zelené koruny se přichytí většinou drátem věnec zhotovený ze zeleného chvojí z uřezaných větví a taktéž ozdobený jako koruna májky.

Malé májky většinou z břízky staví mládenci před domem své dívky nebo je připevňují na plot před domem. Někde se 1. května nad ránem vysypávají chodníčky lásky, což jsou cestičky z písku, pilin, vápna, otrub nebo kukuřičného šustí mezi domy zamilovaných, ale není jisté, zda cestičku nevysypal někdo z recese.

O první květnové neděli organizovali mládenci májovou veselici s názvem „Kytka“ nebo děvčata „Věneček“ podle zeleného věnce, který daly dívky před hospodou chlapcům, aby ho zavěsili nad dveře.

Máje stávaly ve vsích do svatodušních svátků (sedmá neděle po Velikonocích, Letnice), někdy až do léta, přičemž v den kácení máje se pořádaly i taneční zábavy, kterým předcházela veselá obchůzka s hudbou. Dnes stojí máje většinou do poslední květnové soboty, a pokud není muzika, posedí se alespoň u ohně a opečou se špekáčky.

Dokud se máje nepokácely, musely se hlídat, protože porazit a ukrást máj sousedům bylo prestižní záležitostí. To ostatně platí i dnes, ale s ohledem na pracovní týden se tato tradice omezila pouze na filipojakubskou noc, kdy se u ohně zůstává sedět a májka se hlídá až do rána, což není problém, protože na prvního máje se slaví svátek práce.

 Podívejte se na pořady Pálení čarodějnic  a 1. máj ze seriálu České televize "Naše tradice"

POZVÁNKA NA SLET ČARODĚJNIC:

Ženy, paní, děvčata,
nastartujte košťata,
konec dubna už se blíží,
začíná vám loupat v kříži?

Slet se rychle připravuje,
každá koště renovuje,
vylepšuje jeho vzhled,
pro ten mimořádný let!

Dejte pozor, ženy, matky,
letos na pohonné látky,
lejte přesně a né víc,
ať neletíte na Měsíc!

A na závěr v původním znění Karel Hynek Mácha – Máj, případně si přepněte do moderního přepisu.



Dne 30.04.2014:Ing. Josef Hrábek





Pro reakci na článek musíte být přihlšen


Publikování nebo šíření článku a fotografií ze stribro.cz je bez souhlasu autora zakázáno.
Účetnictví a prodejna počítačů Stříbro | Tvorba www stránek Stříbro