Pražma je nejenom ryba žijící ve většině světových oceánů, ale také staroslovanský postní pokrm, který se zhotovoval pražením klíčícího obilí většinou pšenice nebo ječmene, což dokazují četné archeologické nálezy tzv. pražnic. Postup přípravy je stejný jako u minule zmiňované Pučálky, jen místo naklíčeného hrachu se používají naklíčená obilná zrna.

Naši předkové obilné klíčky většinou před pražením olámali, aby se teplem neznehodnotili a přidávali je do jiných již hotových jídel, např. do polévky „praženka“, kterou lze z rozemleté pražmy připravit. V případě nouze se pražmo připravovalo i ze zeleného nedozrálého obilí před sklizní, které je samozřejmě snáze stravitelnější.

Dalším jídlem, které se v některých oblastech připravovalo v postním období z luštěnin a obilí, byla svarba (kočičí svatba, po krkonošsku kočičí svarba). Přeberete půl kila neloupaného hrachu a čtvrt kila trhaných krupek a na noc každé zvlášť namočíte. Druhý den hrách uvaříte (ne rozvaříte) do měkka. Kroupy uvaříte s trochou kmínu, po uvaření je propláchnete studenou vodou a promastíte s dopředu rozpuštěným sádlem. Hrách i kroupy přisolíte a smícháte dohromady a případně ještě omastíte a navrch pak polijete zpěněnou nakrájenou cibulkou (s česnekem), pro dochucení lze použít sušené bylinky jako např. majoránku, petrželovou nať či libeček. Příště můžete zkusit místo hrachu použít čočku, případně místo krup rýži. Prostě co dům dá.

Z názvu sazometná neděle je jasné, že toto pojmenování se používalo ve spojení s úklidem po pomalu končící zimě.

Černá/liščí neděle nebo Pučálka.