Uživatelské jméno: Heslo: Dnes je 24. června 2019 a svátek má Jan
Aktuálně O městě Pro turisty Pro občany Podnikatelé Katalog
počasí.stříbro.cz | fanstyby.stříbro.cz



Tradice Masopustu


Masopust je obdobím plesů, zábav, hodování a veselí, …

tedy karnevalů, italsky carnevale, kde „carne“ = maso a „vale“ = dát sbohem, opustit. Staročeský překlad carnevale je „maso opusť“, tedy masopust.

I když oslavy masopustu jsou spojovány zejména s jeho posledními třemi dny, které byly označovány fašank, fašinek, končiny nebo ostatky, tak masopust je období od Tří králů až do začátku velikonoční postní doby, která začíná Popeleční středou, jejíž termín je odvozen od prvního jarního úplňku a je tedy v různých letech různý. Díky tomuto ohraničení se masopust dostal i do církevního kalendáře, i když jako takový není církevním svátkem, jeho tradice sahá až do antického Říma s jeho bohy. V 15. a 16. století se s příchodem renesance carnevaly rozšiřují z Itálie po Evropě.

Masopust představuje období hodování a veselí před postní dobou, kdy probíhají taneční zábavy, zabijačky a také svatby. S blížícím se koncem masopust vrcholil nejdříve posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek („tučňák“), o kterém „měl člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle“. Následovala Masopustní „taneční“ neděle, kdy po bohatém obědě vyhrávali muzikanti po obci a tím zvali k muzice na taneční zábavu, taneční bylo i pondělí.

Vyvrcholením bylo Masopustní nebo také „maškarní“ úterý, kdy se pořádaly průvody maškar, ve kterých nechyběli ženich s nevěstou, medvěd (někde i s medvědářem), šiml (kobylka, klibna), bába s nůší, kominík, kozel a další tradiční masky, to vše za doprovodu muzikantů. Průvod u jednotlivých stavení zatančil tradiční kolečko a od hospodáře dostal koledu v naturáliích nebo penězích. Koleda byla odnesena na taneční zábavu, kde byla spořádána a peníze utraceny. Na konec Masopustu se často „poráží“ kobyla nebo „pochovává“ basa, což symbolizuje konec tanečních a hudebních veselic a nástup postního období. Zábava o Masopustním úterý skončila úderem půlnoci, protože začala Popeleční středa a s ní přísný předvelikonoční půst.

Tradice masopustu nebyla výsadou jen venkova, např. tradice pražských karnevalů sahá až do 14. století, ve městech se navíc hrály masopustní divadelní představení. Místo masopustních zábav se ve městech pořádaly masopustní plesy, ty sokolské maškarní se začaly nazývat Šibřinky, z Jungmanova slovníku šibřiti = tropit si žerty.

Zvyky a názvosloví se o Masopustu dle krajů různí a má svá specifika, proto výše uvedené berte pouze jako orientační průřez. Pro další informace si zkuste zadat do svého internetového vyhledávače „říkadla do masopustního průvodu“ nebo „masopustní recept“.

Se vznikem pracovního týdne se hlavní masopustní veselí přesunulo většinou na poslední masopustní sobotu a původně třídenní program se zhustil do jednoho dne.

Podívejte se na pořad Masopust ze seriálu České televize "Naše tradice".



Dne 26.02.2014:Ing. Josef Hrábek





Pro reakci na článek musíte být přihlšen


Publikování nebo šíření článku a fotografií ze stribro.cz je bez souhlasu autora zakázáno.
Účetnictví a prodejna počítačů Stříbro | Tvorba www stránek Stříbro